30. 3. 2014

Noe (Noah) - filmová recenze

Biblická témata jsou v Hollywoodu nejenom oblíbená z hlediska tržeb, ale především už jejich samotné převedení na filmové plátno vzbuzuje kontroverzi, aniž by někdo výsledek viděl. Stejný osud potkal i novou verzi stavitele Archy, Noeho. Aronofsky se po menších a mezi fanoušky oblíbených filmech vydal do blockbusterových vod se vším všudy. Obklopil se trikovým studiem ILM i vynikající hereckou sestavou, které vévodí neustále charismatický Russell Crowe, který by si konečně tu další nominaci na Oskara zasloužil. Snad každý zná příběh o Noem, jehož úkolem je postavit Archu na záchranu své rodiny a fauny jako takové. Shromažďuje pár od každého druhu a čeká, až Bůh sešle na Zemi očišťující potopu, která má zbavit planety nákazy jménem člověk.

Aronofsky to vzal poměrně od podlahy a přinesl celkem slušný a syrový psychothriller, jenž v sobě ukrývá hned několik velice silných scén. Ve mně nejvíce rezonovala Noeho návštěva tábora a sledování „porcování“ zvířat. Snímek se ale zbytečně štípí na komorní drama (v Arše) a velkolepé dílo (bitva) silně připomínající druhého Pána prstenů (útok entů na Železný pas). S tím bych ani nějak zásadní problém neměl, kdyby nebylo závěru, a vzhledem k všeobecně známému tématu, se nedá ani příliš mluvit o nějakých spoilerech. Režisér nám postavu Noeho postupně tlačí do psychopatických vod, aby to v závěrečných dvou minutách shodil ze stolu. Kdyby to skončilo právě před tímto závěrečným úsekem, tak by to přeci jen vyznělo mnohem silněji a emotivněji



Budiž, i to bych překousl. Co mi rozum nebere, je naprosté překroucení nejenom biblického textu, ale celého významu, kdy se díky požadavkům tvůrce odsune jakékoli dobro. Díky těmto změnám se naprosto nuluje význam potopy, včetně činů samotné hlavní postavy i Boha. V Bibli se Potopa zmiňuje jen letmo, tak je jasné, že tvůrci vařili z vody a to poměrně doslova. Noe byl jako dobrý člověk vybrán na záchranu života zvířat i své rodiny, včetně žen pro své syny. Zde sledujeme nejenom Padlé anděly (mezi které patřil Lucifer, který byl prvním Padlým a někteří další ho následovali), kteří jsou vykreslováni v kladném obraze, ale i továrny, kde člověk ničí krajinu (tenhle modernismus je do očí bijící). Noeho vraždění lidí je spíše taková třešnička na celkově negativním obrazu. Do toho závěrečné incestní myšlenky, synové, kteří se otočí proti otci apod. Logické lapsy tím pádem na sebe nenechají čekat – Noeho děd může napravit lidské tělo pro těhotenství, ale Bůh tomu nemůže zabránit stejně, jako se onen děd postavil Bohu, i když mu celý život údajně sloužil. Proč vybral Noeho, který se nebojí zabíjet lidi po desítkách a pak ho (prý) nutí zabíjet novorozence (tvůrci to jaksi vysvětlili, ale rozchází se to s originálem právě jen pro potřebu režiséra)? A za devět měsíců na lodi si nikdo nevšiml obrovské díry v trupu...? A takových věcí je tam až příliš pokud si dáte práci s přemýšlením. Tvůrci se až příliš snaží šokovat na úkor toho, co je správné. Celou dobu jsem měl pocit, že spíše sleduji jakousi překroucenou satanskou agitku. Celkově je zajímavé sledovat, jak s náboženstvím v Hollywoodu nakládají díky podivnému nakládání s liberalismem.

Film se dá hodnotit z pohledu věřícího i filmového fanouška a v obou táborech vzniká jakési „ale“ nad tím, jak si Aronofsky poradil s celou látkou. New Age tématika nebo veganství dostává silnou zelenou ve svém projevu, děj se tříští do tří úseku – pomalý „zelený“ úvod, blockbusterový střed a psychologické komorní drama v závěru. Pohromadě to drží herci a povedená Mansellova hudba. Dominuje perfektní Crowe, který by neměl problém v klášteře prodat lístky na metalový koncert. Vše stojí na něm. Po Čisté duši se opět sešel s herečkou Jennifer Connelly, u níž se dá mluvit o jakémsi standardu s občas přehrávajícím výrazem. I kladně zmiňovaná Emma Watson zvládá vše na jedničku, i když mi tam tedy příliš nepasuje. Pořád to bude Hermiona. Větší překvapení pro mě byl výkon Logana „Percyho“ Lermana, jehož frackoidní rozmazlenost byla pomalu hmatatelná. Démoničnost hlavního záporáka Raye Winstona taky stojí za zmínku, jehož slovní výměna s Crowem patří k tomu nejlepšímu.



Při součtu všech kladů a záporů mi vychází lehký nadprůměr, kdy dominuje to, jaký vztah máte zrovna k náboženství a nemyslím tím jen křesťanství, protože tenhle film s ním nemá nic společného. Noe mě osobně spíše nakrknul ve svém pokrouceném provedení a ještě k tomu s fantasy prvky. Ani ta triková stránka příliš neohromila, i přesto, že se ILM nechalo slyšet o náročnosti provedení všech zvířat. Takové ničení nepřátel obry bylo lépe provedené v o dvanáct let starších Dvou věžích a rozbouřené moře jsme mohli efektivněji vidět ve snímku 2012. Proč tedy chodit na Noeho? Asi jen z důvodu si znova připomenout, že Russell Crowe patří stále k nejlepším hercům Hollywoodu.

+ herci, slušné triky, hudba, několik vynikajícíh scén

- zničený význam potopy kvůli potřebám tvůrců stejně jako charakterů, kdy se vytrácí vnitřní logika, absence dobra, zavděčit se antikřesťanské módě

6/10

27. 3. 2014

Filmové novinky, souhrny a trailery č. 1

V posledním týdnu jsme se dočkali slušného traileru na novou verzi bájného Herkula s Dwaynem Johnsonem v režii Bretta Ratnera, kterého dodnes někteří nemohou cítit po zklamání s filmem X-Men: Poslední vzdor. Letos nás už jedna verze poctila a dopadla...no, bídně. Tento první teaser trailer ale minimálně slibuje slušný fantasy výplach, když už nic jiného. Pár zmínek půjde i k samotnému soundtracku, který dostal na starost Fernando Velazquez. 25. července se dozvíme, jak to tedy celé dopadlo. Snad to bude lepší než Král škorpión nebo nová verze Titánů, kdy to vizuálem právě tyto dva připomíná. Možná tu máme jedno z velkých překvapení roku. Teď mít ještě slušnou reklamu a aspoň průměrné ohlasy. Do kina mě to zatím nalákalo.




  • Klaus Badelt (Piráti z Karibiku, Stroj času) si Čínu nejspíš zamiloval a po vynikajícím soundtracku k The Promise se ujme hudby i v The Monk, kde bude opět spolupracovat s režisérem Chen Kaigem. Film je založen na populární předloze Dao Shi Xia Shan (A Monk Comes Down the Mountain) od Xu Haofenga (The Grandmaster). Snímek je naplánovaný na léto 2015 a pojednává o jednom mnichovi, který opouští zbídačený klášter a na cestě potká mistra Kung Fu, jenž má v držení Knihu tajemství. Ta odhaluje smrtící techniku boje. Dříve bylo oznámeno, že Badelt má na starost i drama s Nicole Kidman Queen of the Desert, stejně jako animák Wish.
  • Ve spojitosti s Herkulem jsme zmínil X-Meny, takže je potřeba zmínit i skvělý trailer na X-Men: Budoucí minulost. Konečně jsme se dočkali této osudové pecky v opětovné režii Bryana Singera. I ten si potřebuje napravit reputaci po průseru s Jackem a obry. Občas nějaký ten efekt vyčuhuje, ale vše udolává neskutečný pocit z toho, že sledujeme něco opravdu důležitého. Hvězdné herecké obsazení se nám bude v časové linii protínat, dokonce nám tvůrci nabídli první pohled na vražedné sentinely. Vypadá to na hit kolosálních rozměrů a jsem zvědav, zda v USA nebude ve víkendových tržbách atakovat Avengers. Záleží i na prvních ohlasech.


  • Foxové o sobě dali opět vědět a opět silně. 24 hodin: Live another Day dostalo nový trailer a zařadilo se mezi nejočekávanější televizní projekty letošního roku. Foxům se daří udělat z návratu Jacka Bauera událost. CIA se bude mít co ohánět, aby si na bývalého agenta došláplo. Jsem velice zvědav na první čísla sledovanosti.


  • Nadějně vyhlíží i seriál Salem nové televizní stanice WGN America odehrávající se v 17. století během honu na čarodějnice. Zde se můžete podívat na povedený trailer, kde pro fanoušky nechybí ani návrat Shanea Westa (Nikita). Premiéra 21.4. 2014.

  • Květen bude celkově zajímavý, protože nás čeká skvěle vyhlížející a veleočekávaný hororový projekt Sama Mendese Penny Dreadful, kde potkáme vedle Drákuly, Frankesteina, Van Helsinga i Doriana Greye a další milé pány (a dámy) z Londýna 19. a 20. století, jako například Jacka Rozparovače. Trailer zde. Objevily se i oficiální plakáty dvou hlavních postav, Ethana Chandlera a Vanessy Ives. Premiéra seriálu o osmi dílech je 11.5. 2014.




  • Skvěle vyhlíží i další sci-fi Jupiter Ascending od Wachowských, tvůrců Matrixu nebo přehlíženého Atlasu mraků. Zajímavě pojatá pohádka houpající se mezi sci-fi a fantasy, může být jedním z hitů roku, stejně jako propadáků. U Wachowských je možné vše. Ze zveřejněného materiálu mám pocit, že se tu někdo snaží o své Hvězdné války a s propracovanou mytologií a připraveným náčrtem pro vícero dílů. Rozhodně bych jim úspěch už přál. Trailer zde. 31.7. 2014 v kinech.

  • Na hraně zítřka nám představilo finální trailer a rozhodně je se na co dívat. Hudební podkres jsme sice mohli slyšet i v traileru na Světovou invazi. Tom Cruise se ve sci-fi žánru cítí jako doma. Loni překvapil podařeným Oblivionem, takže není důvod pochybovat o slušném výsledku i zde. Opakující den v tomhle podání tu ještě nebyl, tak nás třeba Doug obdaří inteligentnějším dílem žánru. Zaškrtněte si datum 5.6. 2014.


23. 3. 2014

The Amazing Spider-Man 2 - informace o soundtracku

V Sony se museli zbláznit, když poctivou ruční práci při komponování hudby předali od Jamese Hornera do ruk Hanse Zimmera a jeho společnosti. Nyní nám na povrch už vyplaval kompletní seznam skladeb z delux edice, která bude mít bez pěti minut skoro dvě hodiny elektronického řinčení. Vedle Zimmera se na albu The amazing Spider-Man 2 podíleli The Magnificent Seven, Pharrell Williams, Johnny Marr ( z The Smiths, Modest Mouse ), Michael Einziger ( z Incubus ), Junkie XL, Andrew Kawczynski a Steve Mazzarò. Součástí soundtracku bude i originální píseň "It’s On Again" od Alicie Keys a Kendricka Lamara. Stejně tak budou na albu k dispozici písně od Pharrella Williamse, Liz, Phosphorescent a The Neighbourhood. Ani jedna ze zveřejněných ukázek nestojí za nějakou větší zmínku. Je to průměrná ničím nevybočující produkce MTV. Soundtrack bude digitálně k dispozici 1. dubna a fyzicky na dvou CD 22. dubna 2014 díky Columbia Records a Madison Gate Records. Ve Spojených státech má film premiéru 2. května 2014. Jaké jsou Vaše dojmy?

Možnost pustit si ukázky je na Amazonu.

Disc 1:

1. I’m Electro (0:46)
2. There He Is, Hans Zimmer and The Magnificent Six (2:54)
3. I’m Spider-Man (1:04)
4. My Enemy (8:17)
5. Ground Rules (1:11)
6. Look at Me (3:10)
7. Special Project (3:14)
8. You Need Me (3:17)
9. So Much Anger (2:12)
10. I’m Moving to England (1:03)
11. I’m Goblin (3:42)
12. Let Her Go (0:33)
13. You’re My Boy(2:57)
14. I Need to Know (5:00)
15. Sum Total (2:51)
16. I Chose You (1:34)
17. We’re Best Friends (2:17)
18. Still Crazy (2:42)
19. The Rest of My Life (2:28)
20. You’re That Spider Guy (5:29)

Disc 2:

1. The Electro Suite (12:36)
2. Harry’s Suite (10:07)
3. Cold War (3:28)
4. No Place Like Home (1:53)
5. It’s On Again – Alicia Keys feat. Kendrick Lamar (3:50)
6. Song for Zula – Phosphorescent (6:09)
7. That’s My Man – Liz (3:47)
8. Here – Pharrell Williams (4:38)
9. Honest – The Neighbourhood (3:57)
10. Within the Web (First Day Jam) – Czarina Russell, Hans Zimmer and The Magnificent Six (4:30)
11. Electro Remix – Alvin Risk and Hans Zimmer (3:27)

22. 3. 2014

Pompeje (Pompeii) - Clinton Shorter

Jméno Paul W. S. Anderson pro mě znamená jedno. Je to ten, kdo zprznil videoherní klasiku Resident Evil do nekoukatelného odpadu, kdy výjimku představuje snad jen třetí díl. A tento klasik v likvidaci předloh si vzal na starost výpravnou „pohádku“, kde kombinuje (zajímavý eufemismus místo vykrádá) Gladiátora, Conana, Sopku či Titanic, který v mých očích evokuje už samotný plakát. Pompeje představují další kvalitativní i finanční průšvih tohoto režiséra, takže nemá smysl rozebírat "what the fuck" casting (Kit Harington jako vážně??), stupidní dialogy apod. Jen mě překvapuje, že se najde studio, které Andersonovi stále dává tolik peněz na jeho braky. Vždyť Pompeje mají stomilionový rozpočet, do toho je potřeba ještě započítat celkem silnou reklamu a jsme někde na částce 130 milionů dolarů. Nejspíš jediným plusem vedle ne zrovna špatné trikové stránky zůstává poměrně slušná hudba od téměř neznámého Clintona Shortera, pro kterého je to snad první takhle velká zakázka. Právě on už měl na krku hudební doprovod například ke sci-fi District 9.



Není ani překvapením, že soundtrack silně evokuje tvorbu Remote Control stejně jako trailerovou produkci. Znova se potvrzuje, jakou pohromou tento jednoduchý styl je pro filmový průmysl. Udělat vše tak, aby se člověk zalíbil masám, kterým stačí jen přímočaré řinčení a činil je hloupějším. Už v úvodní stejnojmenné skladbě „Pompeii“ jsem si říkal, zda neposlouchám něco z produkce Two steps from hell („Heart of Courage“) nebo Immediate Music. Kombinované chorály jsou líbivé a zřetelné, stejně jako melodie. Celé je to koncipované jako trajlerová hudba, čímž je bohužel skladba vytrhávaná z celkového pojetí. Shorter se to ani nesnaží nijak zakrývat. Přesto track patří k tomu nejzajímavějšímu, hlavně v závěru. Celkově jsou sbory často využívány pro dotváření a prohlubování emocí. K dispozici je několik melodií, ale zklamáním je, že se Shorter nesnaží být sám sebou, ale Zimmerem. Nebudu zabředávat do úvah, zda je to horší nebo lepší než co produkuje v posledních letech Hans, ale běžnému posluchači to nejspíš stačit bude.



Soundtrack se poslouchá celkem sám, hlavně díky průměrné délce a solidnímu odcejpání. A právě délka alba, stejně jako jednotlivých skladeb a jejich provedení, nabádá ke srovnání s hudbou pro filmové trailery. Tam je ale důvod jasný a pochopitelný. Rezignace na nějakou svou tvář taky příliš nepomáhá výslednému dojmu. Album rozhodně špatné není, má i dost silných částí (bohužel nerozpracovaných) v nějakých posledních šesti minutách. Dojmy jsou tedy spíše rozpačitě nadprůměrné, ale pochybuji, že si za pár dní nebo týdnů vůbec vzpomenu, že jsem nějaké Pompeje slyšel a to několikrát kvůli recenzi samotné. Na druhou stranu to nepovažuji za ztracený čas, takže je to nejspíš plus.


Vydavatel: Milan Records
Datum vydání: 18. února 2014
Složil: Clinton Shorter
Orchestr řídil: ---
Nahrál: ---
Formát: CD/digitálně

1. Pompeii 2:35
2. Slaughter 2:50
3. Home 1:15
4. Streets of Pompeii 1:30
5. Revenge 1:51
6. Enslaved 1:27
7. My People Were Horsemen 4:16
8. My Name Is Milo 2:03
9. Celtic Rebellion 6:22
10. The Mountain 1:53
11. To The Harbour 4:09
12. The End of the World 2:29
13. Away from You 4:56
14. My Gods 1:30
15. I Won't Leave You 3:01
16. Praying For Help 2:36

Celkový čas: 44:43

6,5/10

16. 3. 2014

Banshee (2. řada) - recenze seriálu

Tak máme za sebou druhou řadu seriálu Banshee. Zdá se mi to nedávno, kdy jsem netrpělivě očekával pokračování tohoto nářezu a nyní, po třech měsících, mám za sebou dalších deset dílů. Otázkou je, zda nový nášup od Cinemaxu se aspoň vyrovnal tomu předchozímu. Zatímco první série platila za televizní překvapení roku, tak nyní už z toho parta kolem Lucase Hooda těžit nemohla. Očekávání byla vysoká, takže jak to celé dopadlo?

Otázku není tak jednoduché zodpovědět, jak se může na první pohled zdát. Banshee pořád platí za neuvěřitelný náhul, kdy bitky neztratily nic ze své brutality, dynamičnosti a bolesti z každého úderu. Choreografie je opět parádní a některé scény braly na televizní tvorbu až dech, což platí hlavně o fantastické kameře přidávající na syrovosti. Tahle explicitnost, která není samoúčelná, ale prohlubuje vztah mezi postavami a událostmi (sex), dokáže vyvolat až nepříjemný a skličující pocity (mlýnek na lidské maso!). Po událostech v první sérii sledujeme Carrie ve vězení, Hood bude muset řešit hned několik problémů, kdy se nejspíš klíčovým stává příjezd „jeho“ syna , své si bude muset vyjasnit i někteří členové policejní jednotky v Banshee a do všeho se začne plést i FBI. Vše se tedy stává propojeným a různé události mají vliv i jinde.


V první sérii jsme mohli sledovat souboje s bossy, kteří jako by vypadli ze stránek komiksů (Albín z vězení). Druhá série se spíše stočila do racionálnějších vod, i když v závěrečném dílu přijde pro fanoušky Albína menší překvapení. Snad jsem touhle informací příliš neprozradil. Toho se v pokračování snažil nahradit obr Chayton, který slibuje pro třetí řadu velké věci a nejspíš bude v Banshee ještě větší horko než s příjezdem Rabitta na konci první série. Vzhledem k šokujícímu závěru nemohu více prozradit

Hlavní hvězdou přesto stále s přehledem zůstává charismatický bijec Anthony Starr jako Lucas Hood. O něm se dozvíme hned několik novinek z jeho minulosti (desátý díl plus internetové dodatky – zatčení a výslech za krádež diamantů). Ale ani nyní jsme se nedočkali jeho pravého jména, jen dalšího aliasu, takže snad třetí série nám prozradí pravé jméno „Lucase Hooda“ a možná i Proctor pochopí, proč po něm Hood začal tak jít. Nakonec právě on zůstal na vrcholu mezi zloduchy, kdy mu bude nejspíš zdárně sekundovat jeho svěřenkyně Rebecca vyloučená z řad Amišů. Ta několikrát naznačila potenciál k manipulaci, což prokázala v závěru při jednom ze dvou poměrně šokujících momentů. Hood rozhodně nebude mít v pokračování snadné spaní.


Ivana Milicevic (Carrie) se s událostmi popasovala taky s přehledem, ať už šlo o vězení, rodinu nebo vyrovnání účtů s Rabittem. Hacker Job opět nešetřil a stal se z něho hláškující stroj doplňovaný Sugarem. Dcera Carrie Deva bude mít do událostí taky co mluvit. Nyní tedy můžeme jen doufat, že se Cinemax se všemi liniemi zdárně popere. Rozhodně si nechal spoustu dveří pootevřených (Deva, Emmett, Chayton, Alex Dlouhý stín atd.). Stejně jako u Temného případu ani zde nečekejte strhující tempo. Přednost má budování světa a charakterů. Nižší hodnocení oproti minulému zážitku tedy spíše pramení z chybějícího wow efektu, kterým se oháněla předchozí řada. Přesto se pořád jedná o jeden z vrcholů seriálové tvorby letošního roku, což lze prohlásit už s předstihem.

Vysílání: 10. ledna 2014 - 14. března 2014
Počet dílů: 10 (2. série)
Herci Antony Starr, Ivana Milicevic, Rus Blackwell, Matt Servitto, Steve Coulter, Trieste Kelly Dunn, Ryann Shane, Frankie Faison, Demetrius Grosse, Hoon Lee, Ulrich Thomsen, Claire Bronson, Anthony Ruivivar, Ben Cross
Studio: Cinemax
Tvůrci: Jonathan Tropper, David Schickler
Délka: cca 55 minut

8/10


9. 3. 2014

Nejlepší soundtracky všech dob

Tímhle žebříčkem se pouštím na poměrně tenký led, záměrem přesto je vydat článek nejen o těch nejlepších soundtracích historie, ale zároveň započítat jejich vliv na filmovou hudbu jako takovou. Žebříček není zcela subjektivní záležitostí, jak by se mohlo zdát. Filmová hudba se během jednoho století silně změnila a těžko říci, zda k lepšímu. Hojnost zjednodušujících prvků je až zarážející pro dnešní hudební doprovod a není náhodou, že to silně začalo hlavně při vzniku firmy Media Ventures (Remote Control). Z dnešního pohledu je zlatá éra filmové hudby příliš komplikovaná pro běžného konzumenta, což dříve neplatilo. V současnosti už nežije příliš mnoho skladatelů vyznávající starou školu tvorby a otázkou je, co bude, až nás opustí takoví velikáni jako John Williams nebo Howard Shore. V tomhle směru jsou většinou diskvalifikovány novější soundtracky, kdy až čas ukáže jejich vliv. Soustředit se tedy budu jen na prvních pět míst, proto je jasné, že se nemůže dostat na další zásadní díla jako je Psycho (Bernard Herrman), Lawrence z Arábie (Maurice Jarre), Kmotr (Nino Rota), Sedm statečných (Elmer Bernstein), King Kong (Max Steiner), Planeta opic (Jerry Goldsmith) nebo na Ben Hura (Miklós Rózsa). Své místo by si určitě zasloužil i legendární Ennio Morricone se svou „dolarovou“ trilogií. Z novějších děl bych se nebál časem zařadit například Gladiátora Hanse Zimmera, Titanic Jamese Hornera nebo Debneyho Ostrov hrdlořezů, který je zároveň i jedním z nejméně doceněných. Tak jdeme tedy na úzkou pětku těch nejlepších a nejzásadnějších děl mezi instrumentálními soundtracky. 

1. Hvězdné války - (1977 John Williams)

O prvním místě nemohlo být pochyb. Stejně jako film je slavná i hudba Johna Williamse, kterého Lucasovi doporučil právě Steven Spielberg. Tohle období patřilo u Williamse nejspíš k nejproduktivnějším a složil hned několik legendárních soundtracků. Stejně tím nejslavnějším a s největším vlivem na filmovou historii byly a jsou původní Hvězdné války. Ústřední motiv v "Main Title/Rebel Blockade Runner" ve svém nezaměnitelném heroickém podání dodnes vytváří mrazení nejen u fanoušků. Jedná se o úžasnou ukázku skladatelovi práce při psaní hudby přímo k filmu a přitom vytvoření samostatného popkulturního fenoménu. Jde o nejslavnější tématickou skladbu všech dob, při které si ihned vybavíme vesmírné dobrodružství s nekonečnými možnostmi. Začátek vesmírné ságy nemohl dopadnou lépe. Dodnes je soundtrack dáván za příklad toho, jak má hudba k filmu vypadat a znít. Williams už se přes tento triumf asi nedostane, ale to nemá ani zapotřebí. Do historických knih se už zapsal jako legenda filmové hudby.

Disc 1:
1. 20th Century Fox Fanfare 0:23
2. Main Title / Rebel Blockade Runner 2:14
3. Imperial Attack 6:43
4. The Dune Sea of Tatooine / Jawa Sandcrawler 5:01
5. The Moisture Farm 2:25
6. The Hologram / Binary Sunset 4:10
7. Landspeeder Search / Attack Of The Sand People 3:20
8. Tales Of A Jedi Knight / Learn About The Force 4:29
9. Burning Homestead 2:50
10. Mos Eisley Spaceport 2:16
11. Cantina Band 2:47
12. Cantina Band #2 3:56
13. Binary Sunset (Alternate) [Contains Secret Track:Takes 16-20 Of Main Title] 2:19
Disc Time: 42:53

Disc 2:
1. Princess Leia's Theme 4:27
2. The Millennium Falcon / Imperial Cruiser Pursuit 3:51
3. Destruction Of Alderaan 1:32
4. The Death Star / The Stormtroopers 3:35
5. Wookie Prisoner / Detention Block Ambush 4:01
6. Shootout In The Cell Bay / Dianoga 3:48
7. The Trash Compactor 3:07
8. The Tractor Beam / Chasm Crossfire 5:18
9. Ben Kenobi's Death / Tie Fighter Attack 3:51
10. The Battle Of Yavin (Launch From The Fourth Moon / X-Wings Draw Fire / Use The Force) 9:07
11. The Throne Room / End Title 5:38
Disc Time: 48:15
Total Album Time: 91:08


Vydavatel: RCA Victor (Special Edition)
Datum vydání:1977 (1997 Special Edition)
Složil: John Williams
Orchestr řídil: John Williams
Nahrál: The London Symphony Orchestra
Formát: CD

2. Pán prstenů - (2001 Howard Shore)

Předtím ani potom nebyla ve filmovém světě tak famózní fantasy jako právě Pán prstenů. Peter Jackson dokázal nemožné; uspokojit fanoušky předlohy a zároveň oslovit veřejnost netknutou Tolkienovým dílem. Kultovní román, rozdělený na tři části, si ve světě získal srdce milionů fanoušků a vyhrál nejednu anketu o knihu století. Byl považován za nezfilmovatelný a dá se říct, že to pořád platí, ale Peter Jackson na to šel lišácky a poupravil si to tak, aby každý aspekt byl vyvážený. Filmová trilogie získala bezpočet cen po celém světě, včetně 17 Oscarů. Dodnes je většinou považovaná za nejlepší trilogii co kdy byla natočená a velkou měrou se o to zasadil i skladatel Howard Shore, jenž za svou spolupráci získal tři Oscary (dva za hudbu a jeden za nejlepší píseň pro třetí díl) a musím podotknout, že zaslouženě. Podařilo se mu vytvořit dílo, které nemá obdoby a těžko hledá konkurenci. Korunu všemu nasadily kompletní nahrávky, které posouvají výsledek do těžko dosažitelné výšky. Nejspíš jsem nikdy neslyšel tak propracované dílo z hlediska práce s motivy a jejich rozvádění, což platí i pro trilogii Hobit, jenž to celé dál rozšiřuje. Zde uvádím jen Společenstvo Prstenu vzhledem k tomu, že to šlo o začátek, ale každý díl je vyvážený a sobě rovný.


Disc 1:
1. Prologue: One Ring to Rule Them All 7:16
2. The Shire 2:29
3. Bag End 4:35
4. Very Old Friends 3:12
5. Flaming Red Hair 2:39
6. Farewell Dear Bilbo 1:45
7. Keep It Secret, Keep It Safe 8:53
8. A Conspiracy Unmasked 6:09
9. Three Is Company 1:58
10. The Passing of the Elves 2:39
11. Saruman the White 4:09
12. A Shortcut to Mushrooms 4:07
13. Strider 2:34
14. The Nazgul 6:04
Disc Time: 58:29

Disc 2:
1. Weathertop 2:14
2. The Caverns of Isengard 4:54
3. Give Up the Halfling 4:49
4. Orthanc 1:06
5. Rivendell 3:26
6. The Sword That Was Broken 3:34
7. The Council of Elrond Assembles 4:01
8. The Great Eye 5:30
9. Gilraen's Memorial 5:01
10. The Pass of Caradhras 5:04
11. The Doors of Durin 6:03
12. Moria 2:27
13. Gollum 2:26
14. Balin's Tomb 8:30
Disc Time: 59:05

Disc 3:
1. Khazad-Dum 8:00
2. Caras Galadhon 9:20
3. The Mirror of Galadriel 6:21
4. The Fighting Uruk Hai 11:32
5. Parth Galen 9:13
6. The Departure of Boromir 5:29
7. The Road Goes Ever On (Part 1) 5:58
8. "May It Be" - Enya 3:26
9. The Road Goes Ever On (Part 2) 3:41
Disc Time: 63:00
Total Album Time: 180:34

Vydavatel: Reprise (The Complete Recordings)
Datum vydání: 2001 (The Complete Recordings 2005)
Složil: Howard Shore
Orchestr řídil: Howard Shore
Nahrál: The London Symphony Orchestra
Formát: CD


3. Barbar Conan - (1982 Basil Poledouris) 

Pokud bych měl udělat žebříček nejméně doceněných děl historie, tak by Barbar Conan s přehledem obsadil první místo. V době vzniku trend určoval John Williams. Tvůrci ale zjistili, že takový koncept nefunguje pro jejich zamýšlený výsledek, i když producent Dino De Laurentis si myslel opak a takový styl si přál. Millius s Poledourisem byli přátele a domluvili se, že se nechají inspirovat středověkou výstavbou v monstrózním provedení. Tenhle těžce orchestrální a sborový postup zapříčinil nesmrtelnost tomuto soundtracku a přední místa v žebříčcích oblíbenosti, kde za ty roky nabral na kultu. Opět se ukazuje, jak je Akademie přezíravá, kdy si tento klenot neodnesl ani nominaci. Jeho vliv nejen na žánr fantasy je nezpochybnitelný. Dodnes některé úseky dokážou zvednou posluchače ze židle. Těžko někde najdete hrdinštější hudební doprovod.


Disc 1: Conan The Barbarian
1. Prologue (Film Version) / Anvil Of Crom 03:37
2. Riddle Of Steel / Riders Of Doom 05:33
3. The Gift Of Fury 03:25
4. Column Of Sadness / Wheel Of Pain 04:09
5. Pit Fights 02:45
6. Prologue (Original Version) 01:03
7. Atlantean Sword 03:59
8. Wolf Witch 03:21
9. Theology / Civilization 03:03
10. The Street Of Deviants / Hopefuls At The Tower Of Set 01:28
11. The Tower Of Set / Snake Attack (Las Cantigas De Santa Maria) 05:20
12. Infidels 01:02
13. The Tavern 01:51
14. The Wifeing 02:19
15. In The Court Of King Osric 01:12
16. Conan Leaves Valeria / The Search 06:02
17. The Mountain Of Power / Capture 03:59
18. The Tree Of Woe / Recovery 06:04
Disc Time: 60:12

Disc 2: Conan The Barbarian
1. The Kitchen / The Orgy 06:22
2. Orgy Fight 02:52
3. Funeral Pyre 05:15
4. Battle Preparations / Battle Of The Mounds Part I 05:58
5. Battle Of The Mounds Part II 02:11
6. Battle Of The Mounds Part III / Night Of Doom 05:55
7. Head Chop 00:53
8. Orphans Of Doom / The Awakening 06:28
9. Epilogue / End Titles 05:13
10. Bonus Track: Theology / Civilization (Alternate Version) 03:27
11. Bonus Track: The Tower Of Set (Alternate Cues) 03:36
12. Bonus Track: The Battle Of The Mounds Part II (Original Version) 02:11
13. Bonus Track: Chamber Of Mirrors From "Conan The Destroyer" 07:15
14. Bonus Track: Riders Of Doom (Orchestral Version) 04:05
Disc Time: 61:41
Total Album Time: 121:53

Vydavatel: Prometheus
Datum vydání: 1982 (2. listopad 2010 Prometheus Edice)
Složil: Basil Poledouris
Orchestr řídil: Basil Poledouris (Prometheus Edice vedena Nicem Rainem)
Nahrál: The City of Prague Philharmonic Orchestra and Chorus
Formát: CD


4. Jih proti Severu (1939 Max Steiner)

Je tu vůbec někdo, kdo by neznal jeden z nejslavnějších filmů historie? Jih proti Severu se ocitá na předních místech v každé anketě o nejlepší film a většinou končí buď na prvním nebo na druhém místě za Občanem Kanem (Citizen Kane - 1941) Orsona Wellese či Casablancou. To je ta nejikoničtější trojice filmů. Jednalo se o Zlatou éru Hollywoodu. Vedle osmi Oscarů (film, režie, herečka v hlavní roli, herečka ve vedlejší roli, kamera, výprava, střih, scénář + další dvě ceny - technická a čestná) se snímek pyšnil 13 nominacemi. Zapomínat nesmíme na rekordy v pokladnách kin. Dodnes je film první v tržbách pokud započítáme inflaci.Zajímavé je, že AFI (Americký filmový institut) zařadil hudbu na druhé místo nejzásadnějších děl filmové hudby, přičemž Max Steiner v té době vyšel na prázdno.

Jih proti Severu je nádherný příběh a dávali ho dohromady tři režiséři. Krom toho stojí za řeč i čtyřhodinová délka, což může dost diváků odradit, především ty mladší dnešní doby. Film plný nádherných obrazů, hereckých výkonů ze staré školy a dobová elegance je zárukou zásahu na solar. O hudbu se postaral Max Steiner narozený ještě v Rakousko-Uhersku. Producent David O. Selznick si vybral právě jeho kvůli dřívější spolupráci v RKO Pictures. Steiner na hudbě pracoval přes dvanáct týdnů, což bylo nejdelší období na jednoho člověka. Bylo najato i pět orchestrátorů : Hugo Friedhofer, Maurice de Packh, Bernard Kaun, Adolph Deutsch a Reginald Bassett. Soundtrack je charakterizován dvěma milostnými motivy pro Ashleyho a Melanii a pro vášeň Scarlett k Ashleymu.

Jeho dílo ani dnes neztratilo nic ze své působivosti. Čím víc takovouhle hudbu poslouchám tím více nemám rád tu současnou.Nádherná práce s orchestrem přelévající se z jedné melodie do druhé vyžaduje od posluchače soustředění a pozornost.  Žádná elektronika, žádné popové rytmy, ale vyloženě klasická hudba se vším všudy. Úžasná propojenost nahrávky jen prohlubuje dojmy. Zapomeňte na vypíchnutí některé skladby. Nefungovalo to jako dnes. Celý soundtrack je brán jako jedna skladba. Dejte nahrávce čas, aby se vám rozležela v hlavě. Nádherné dílo starého Hollywoodu odolalo zubu času. Schválně, jak budou znít Zimmerův Temný rytíř, Inception nebo jiná díla z Media Ventures za 70 let.

Disc 1:
1. Main Title 4:06
2. Tara 2:13
3. The O'Hara Family 6:17
4. Scarlett Prepares For The Barbecue 2:20
5. Twelve Oaks 1:17
6. The Barbecue (Extended Version) 5:23
7. Afternoon Nap 1:58
8. Charles Hamilton Challenges Rhett 1:07
9. In The Library 2:31
10. War Is Declared / The Death Of Charles 4:03
11. At The Bazaar 1:03
12. Maryland, My Maryland 1:42
13. Dances 1:51
14. Gettysburg 0:55
15. Outside The "Examinier" Newspaper Office 2:12
16. At The Depot 1:06
17. Christmas At Aunt Pitty's 4:56
18. Melanie And Scarlett Tend The Wounded 1:21
19. Scarlett's Promise (Extended Version) 3:37
20. Train Depot (Extended Version) 2:08
21. Melanie In Labor 0:35
22. Rhett Returns 2:59
23. Escape From Atlanta 2:46
24. Soldiers In Retreat 1:22
25. Rhett And Scarlett On McDonough Road 3:13
26. Twelve Oaks In Ruin / Scarlett Comes Home 4:40
27. I'll Never Be Hungry Again! 6:06
Disc Time: 73:47

Disc 2:
1. Alternate Entr'acte 1:48
2. Battle Montage 2:55
3. The Deserter 1:33
4. Melanie And Scarlett (Extended Version) 3:14
5. It's Over! (Extended Version) 3:04
6. Frank Kennedy Asks For Suellen's Hand (Extended Version) 3:07
7. Paddock Scene 5:26
8. Gerald's Death (Extended Version) 2:26
9. Old Folks At Home (Swanee River) 0:17
10. The New Store 0:52
11. Scarlett In Shantytown 2:30
12. Ashley And Dr. Meade / Frank's Death 1:57
13. Belle Watling And Melanie 2:42
14. Scarlett Gets Tipsy 0:45
15. New Orleans Honeymoon 0:30
16. Can-Can 0:34
17. Scarlett's New Wardrobe 0:47
18. Scarlett's Nightmare 2:24
19. Bonnie's Birth 1:20
20. Twenty Inches! 4:43
21. The Lumber Mill 2:11
22. After The Party 2:52
23. London 2:35
24. Rhett And Scarlett's Fight 3:31
25. The Death Of Bonnie 2:27
26. Melanie And Mammy 3:49
27. The Death Of Melanie 5:19
28. Scarlett In The Mist / Rhett Leaves 5:54
29. Flashback / Finale 1:20
Disc Time: 72:52
Total Album Time: 146:39

Vydavatel: Rhino Movie Music
Datum vydání: 1996
Složil: Max Steiner
Orchestr řídil: Max Steiner
Nahrál: The Warner Brothers Studio Orchestra
Formát: CD

5. Čelisti (1975 John Williams)

Jednalo se o první komerční trhák Stevena Spielberga (ve své době byl číslo jedna než ho vystřídaly Hvězdné války; se započtením inflace snímek vydělal přes dvě miliardy dolarů celosvětově!) a i dnes, po víc jak třiceti letech od premiéry, film dokáže spolehlivě navodit strach z neznáma. Spielberg se skvěle rozhodl, že žraloka nechá pod hladinou co nejvíce času a ukáže ho divákům až v závěru. Otázkou je, zda za jeho rozhodnutím nestály spíše problémy s mechanickou loutkou zabijáka. Sám režisér se vyjádřil, že natáčení Čelistí bylo jedno z nejhorších a to byl jeden z hlavních důvodů, proč nevzal natáčení druhého dílu. Všechny problémy ale vzaly za své při pohledu na tržby a všemožná ocenění po celém světě, nemluvě o čtyřech Oscarech, kde se dostalo i na Johna Williamse, pro kterého to byla v té době druhá cena Akademie. Svou prací se nemalou zásluhou zasloužil o obrovský úspěch filmu. Čelisti patří k nejcitovanějším snímkům historie, nemluvě o slavném hlavním motivu. Zajímavá je historie ústředního tématu, kdy Spielberg přišel za Williamsem a požádal ho o předvedení hudby. Ten mu část ukázal na klavír a Spielberg na to reagoval slovy „To si děláš srandu?“. Oba pak byli překvapeni, jak monstrózně to znělo při zahrání orchestrem. Titulní téma se tak stalo jedním z nejznámějších a staví se na úroveň Hvězdných válek. Williams v titulním motivu shrnul hned několik témat – postupné přibližování žraloka k oběti, kdy orchestr zrychluje (těžké záseky violoncella) a použití harfy jako simulaci vodní hladiny. Samotný motiv nám dává najevo, že se žralok přibližuje k oběti. I díky hudbě se v té době báli lidé pomalu jít do vany.

1. Main Title and First Victim 3:30
2. The Empty Raft 1:23
3. The Pier Incident 2:22
4. The Shark Cage Fugue 2:00
5. Shark Attack 1:18
6. Ben Gardner's Boat 3:31
7. Montage 1:31
8. Father And Son 3:43
9. Into The Estuary 2:51
10. Out To Sea 2:58
11. Man Against Beast 5:34
12. Quint's Tale 2:41
13. Brody Panics 1:10
14. Barrel Off Starboard 1:31
15. The Great Shark Chase 3:28
16. Three Barrels Under 2:05
17. Between Attacks 2:06
18. The Shark Approaches 2:41
19. Blown To Bits 3:03
20. End Titles 1:52
Total Album Time: 51:18


Vydavatel: Decca Records (25th Anniversary Collector's Edition)
Datum vydání: 11. července 2000
Složil: John Williams
Orchestr řídil: John Williams
Nahrál: The London Symphony Orchestra
Formát: CD

Tohle je tedy podle mne hlavní pětka, která se nesmazatelně a zcela zásadně zapsala do filmové hudby. Můj výběr pramenil z informací Amerického filmového institutu, kdy jsem drtivou většinu z výběru slyšel a zhodnotil dle sebe. Přesto můj vlastní žebříček by vypadal o něco jinak. To nic nemění na tom, že všechny zmíněné skladatele obdivuji za jejich přínos. Kvalitu vždy nejlépe prověří až čas. 

Článek dostupný i na Abyssu.

7. 3. 2014

300: Vzestup říše (300: Rise of An Empire) - filmová recenze

Na první třístovku si příliš nevzpomínám. Viděl jsem ji jednou v kině a nutkání si to zopakovat doma nepřišlo. Tyhle digitální hrátky mě příliš neberou, i když se určitá chytlavost látce upřít nedá. Chápu i některá tvrzení o kultovnosti filmu díky patřičné komiksové stylizaci. Nyní byla možnost zhlédnout dvojku s podtitulem Vzestup říše, kde sice některé mohlo mást, že budou sledovat jakési pokračování jedničky, ale ve skutečnosti z většiny sledujeme paralelní události k Bitvě u Thermopyl. Máme možnost vidět řeckého generála Themistoklese toužícího po sjednocení své země a k tomu se mu nabízí skvělá možnost bojem proti perské armádě krále Xerxese. Tu vede Artemesie, skvělá válečnice, rozená Řekyně, ale vychovaná v Persii. Zatímco se Themistokles snaží bránit v domnění, že se nakonec objeví Sparťané, tak Artemesie plánuje Řecku svou pomstu.

Už není rok 2006, kdy do kin vtrhla Bitva u Thermopyl a dala vědět, že tu je nějaký Zack Snyder. Ten už zaujal zajímavým hororem Úsvit mrtvých, ale pokračování hrdinných Řeků přenechal Noam Murrovi, pro kterého je to vesměs prvotina. Snyder mu hlídal záda v producentském křesle a sám se stará o vznik pokračování Muže z oceli, kde se potká i s novou podobou Batmana. Všichni jsme určitě zvědaví, zda tentokrát nezlikviduje celou planetu. Přesto jeho osobitý styl ve zpomalených záběrech zachycuje Murro s přehledem. Sice jsou některé záběry zbytečně nepřehledné a natočeny nepochopitelně zblízka, ale některé bojové scény mají koule. Těžko nás dnes něco ohromí, což platí především o bitevních scénách, kdy mě od Návratu krále snad každá nechala klidným. I tak se nemá režisér za co stydět a servíruje slušné scény především na moři, kdy se digitální krví nešetří. A to je jeden z několika problémů. Sice jsou některá jatka slušně efektní, ale nic to se mnou nedělalo právě díky přehnanému digitálu. Chápu komiksovou stylizovanost, což nic nemění na faktu, že bych dal přednost realističtějšímu pojetí. Jak by to asi vypadalo v podobě skvělého Království nebeského?


Tím se dostávám k efektům. Ty haprují od povedených, až po ty méně. Jejich nevyváženost jde ruku v ruce se stupidním rozhodnutím nainstalovat do kin promítačky Christie s mrzkým rozlišením 2K, což je jen kousek nad Full HD (1920-1080p) pro domácí sestavy. Tohle roztáhnout na jedenácti metrové plátno chce velkou odvahu. 4K by tomu slušelo podstatně více a především filmům, které jsou takto točeny. Jacksonův Hobit je dokonce natáčen v 5K rozlišení (5120-2700), což nám může být ale jedno díky nulové podpoře. Je to obrovská škoda, protože díky tomu zanikne hromada detailů, které by například 300: Vzestup říše silně prospěly, aby nedocházelo ke zkoumání matného obrazu. Sice se zatím nic nevyrovná zážitkům z kina, ale v rozlišení a tím i přehlednosti, je domácí Full HD nejspíš před ním. Troufám si tvrdit, že na blu-ray bude vypadat Vzestup říše podstatně lépe, pokud jde o triky a prokreslenost obrazu i přes obrazové zrno jako u jedničky.

Vedle slušné akční stránky, která vždy skončí někde na hranici, aby nezačala opravdu nudit, stojí za větší zmínku výkon Evy Green, kterou někteří znají z Království nebeského nebo bondovky Casino Royale. Ta je v roli Artemesie famózní a strhává na sebe veškerou pozornost. Společné momenty se Sullivanem Stapletonem (Themistokles) patří k tomu nejlepším, co snímek nabízí. Její Artemesie má manipulativní ženskost a přitom dravou brutalitu, aniž by musela použít meč. Tam, kde film přišel o charisma Butlera, tak tam ho nahradila právě Eva Green. Díky této roli bych si ji dokázal představit jako akční hrdinku nového tisíciletí. Snad si to v Hollywoodu uvědomí včas a ne jako v případě Liama Neesona.


Ještě pár slov ke Stapletonovi. Ten hraje velice slušně, i když je mu vyčítáno, že nedosahuje charismatičnosti Gerarda Butlera. Vždyť ani takový být neměl. Proto mi taková kritika přijde až směšná. To, co považuji za skutečný problém je nudný scénář. Ten se soustředí jen na dvě části – bitva a proslovy proložené patosem. Díky tomu neskutečně trpí tempo a je to znát i na hudbě. Chvíli duní sál, poté to ustane, zase začne a takhle pořád dokola. Schválně si toho všímejte, jak se jede podle stejného vzorce po celou hodinu a půl. A když už jsem u hudby, ta ve filmu funguje, jak si člověk u tohohle typu snímku představuje. Na starost ji dostal Junkie XL, který se pyšní spoluprací s Harry Gregsonem-Williamsem (Domino) nebo dokonce s Hanzem Zimmerem (Temný rytíř povstal, Inception). Jeho předností jsou synťáky, tudíž nic jiného ani nečekejte. Veškerá hudební složka se skládá z elektroniky, především perkusní. Často jsem slyšel podobnost s Mužem z oceli, což je pro mě celkem zápor.


Celkově nemohu říci, že bych byl z filmu nějak nadšený nebo zklamaný. Spíše mě nechal chladným, bez emocí. Sledoval jsem jen určitou koláž barevných obrázků proložených patetickými proslovy na obou stranách barikády. Některé zpomalené záběry mě taky iritovaly, protože mi přišlo jako by snímek lépe fungoval v běžné rychlosti. Wachowští tu zpomalenost měli lépe vychytanou se správným dávkováním (Matrix). Měl jsem pocit, že kdyby se zpomalené scény pustily v klasické rychlosti, tak je film o polovinu kratší. Na druhou stranu je jasným plusem herecké obsazení s některými veterány z jedničky (David Wenham, Lena Headey) s dominující Evou Green, která své fanoušky potěší nejen odhaleným vrškem, ale hlavně skvělým výkonem své fanatické válečnice. Užívá si každou vteřinu a s ní i diváci. Bohužel není na plátně celou dobu, takže jsme nuceni sledovat většinou nic neříkající proslovy, což vlastně odhaluje prázdnost celého děje. Podobně je na tom hudba při samostatném poslechu. Historik může na návštěvu rovnou zapomenout, za to mládež by měla být z většiny nadšená. Zbytek nejspíš zůstane jen u suchého „hmmm, dobrý“.

Distributor: Warner Bros.
Premiéra: 7. března 2014
Délka: 102 minut
Rozpočet: 100 milionů dolarů
Žánr: akční, fantasy
Režie: Noam Murro
Herci: Lena Headey, Eva Green, Rodrigo Santoro, Sullivan Stapleton, David Wenham, Jack O'Connell, Hans Matheson, Callan Mulvey

+ herci v čele s Evou Green, některé akční scény, 

- nudný a plochý scénář, s ním přichází několikrát i nuda

6/10

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews