Percy Jackson : Zloděj blesku (Percy Jackson & the Olympians: The Lightning Thief) - Christophe Beck

Mám fantasy rád, ale v tomhle žánru se toho zase tolik zajímavého, nebo spíše dobrého, neurodilo. A ani Percy Jackson není kvalitativně zrovna přesvědčivý. Dojem z filmu je veskrze průměrný, kdy mě poměrně často postavy spíše iritovaly než zajímaly. Neříkám, že je výsledek špatný, rozhodně je to po stránce námětu zajímavý, jen to provedení kulhá. Asi bych si měl přečíst knihu, zda je v některých situacích opravdu tak hloupá a s postavami tak vtíravá (v tomhle vládne Brandon T. Jackson jako satyr). Příběh se motá kolem Percyho, jenž zjistí kým skutečně je a to synem boha moří, Poseidona. Když Zeus obviní Percyho z krádeže blesku a tím hrozí válka, Percy se s přáteli vydá na cestu za nalezením této zbraně.

Marně si snažím vzpomenout, kdy Chris Columbus natočil opravdu skvělý film a napadá mě snad jen Sám doma. Sice první dva díly Harryho Pottera nejsou špatný, ale filmařsky na další díly podstatně ztrácejí, hlavně ve srovnání s trojkou. I Foxové chtěli svého Pána prstenů nebo Harryho, ale po Eragonovi i zde narazili. 

Z výběru skladatele jsem celkem překvapený, kdy Columbus sáhl po neznámém kanaďanovi Christopheovi Beckovi pro něhož to byl asi největší projekt, na kterém do té doby dělal. Asi netoužil po opětovné spolupráci s Johnem Williamsem, kde by docházelo k přímému srovnání s jejich předchozí spoluprací na Harrym.

Beck je tu vybaven silným orchestrem a sborovou částí. Film získal podařený funkční sountrack, který se bez problému řadí k tomu nejlepšímu na filmu. Způsobilo to ale jeden velký problém a to ten, že albu chybí určitá originalita. Beck čerpá z mnoha inspiračních vlivů a především od svého mentora Jerryho Goldsmitha. Škoda objevivších se povedených melodií, které ale stejně tak rychle zmizí. Aspoň práce s orchestrem je vynikající a ukazuje Beckův talent. Široký záběr v používání nástrojů je plusem a vedle hlavního motivu, jenž se bohužel ztrácí a není tak výrazný, jak by asi měl (problém s odlišením od zbytku), mě zaujala hlavně citlivě zahraná skladba "The Parthenon" s perfektním vystupňováním a měnícím se rytmem a náladou - od strhujících najíždějících smyčců až po kouzelné zvonky nebo žesťové nástroje s perkusemi. 

Beck se nemá za co stydět, u mě odvedl lepší práci než Columbus u režisérského kormidla. Škoda té originality, kdy se album může zaměňovat s jinými soundtracky nebo nedostatečné odlišitelnosti jednotlivých skladeb. Rozložení akce, romantiky a fantasy poetiky hraje spíše ve prospěch prvního zmiňovaného. Beck má ale v budoucnu co nabídnout pokud přijde ta správná látka a nebude se utápět v laciných komediích, které nejsou ze skladatelského hlediska příliš vděčné. Rozhodně nadprůměr, přesto Conanovi, Pánovi prstenů či Letopisům Narnie pořád kouká Percy na záda z uctivé délky. Pokud jde o film, tak to už je o několik délek a těžko říct, zda budu mít chuť kouknout na pokračování s klonem Zaca Efrona. Fanouškům to ale neberu. ;)

1.	Prelude	2:29
2.	The Minotaur	5:09
3.	Chiron	2:02
4.	Victory	1:32
5.	The Fury	2:16
6.	Dyslexia	1:02
7.	The Hydra	6:53
8.	Medusa	2:42
9.	Son of Poseidon	1:56
10.	The Parthenon	3:42
11.	Hollywood	2:32
12.	Lost Souls	2:34
13.	Fighting Luke, Part 1	3:54
14.	Fighting Luke, Part 2	2:47
15.	Hades	2:46
16.	Mount Olympus	1:27
17.	Poseidon	3:07
18.	Homecoming	3:06
19.	End Credits	7:12

Celkový čas : 59:08

8/10 

Posted in: Fantasy,Christophe Beck